neděle 9. srpna 2009

Kijev





V Kijeve jsme 18.7. v 20:00. Mame prestavku 4 hodiny, takze nezbyva nez vyrazit do gorodu. Ukrajinci si hodne zakladaji na vzhledu a cistote na nadrazi, stejne jako Rusove, Kyjev je opravdu nadherny. Batohy nechavame na nadrazi a jdeme do mesta. Za 100 hriven nas bere 5 lidi do taxiku a jedeme do "centra". Je to spise takove turisticke centrum, nez historicke, ale krasne budovy, krasny zensky (tady v Kijeve fakt na co koukat), spousta atrakci. Fotime jak divy. Stihame si i prohlednout Dnepr, ktery vecer vypada opravdu impozantne. Nakonec se potrebujeme nejak dopravit i nazpet a zjistujeme, ze tu maji metro a ze stoji 1,75 hrivny na cely den! A muzete jezdi jak chcete. Metro nam jede az na centralnyj vagzal. Proste trubky se nejdriv nepodivaly a vyrazily taxanem za 100. Na nadrazi jeste rychle menime $ za ruble a utikame na vlak, ktery nas doveze az do Pjatigorsku. Oproti predchozimu vlaku peklo, nefunguje klimoska, vlak je o poznani starsi.

Cesta z Brna na Kavkaz.


Doufam, ze vam nevadi, ze zaznamy nejdou chronologicky za sebou, ale je to tim, ze jsem nemeli pristup k netu, jak bysme chteli. Tyhle zaznamy jsou dopsany az po sleze, jeste neco pribyde. K tomu netu - predposledni den jsme se doslechli, ze inet je v Elbrusu na poste...A ted uz k dobrodruzstvi na ceste.
Sraz byl v 8:oo - 8:30 u obch. odmu Tesco v Brne. S batohy a igelitkami (Borgy) jsme objevili autobus, kterym pojedeme asi 12 hodin. A docela nam vyrazil dech. Venkovni teplota asi 30, 35 stupnu Celsia. Autobus - Karosa, bez klimatizace. Batohy davame i na zadni sedacky, no je tam slusna hromada, dolu uz se nevejdou. Jsme snad jediny borci, kteri maji macky zvenku na batohu :) No co, nebyl cas. Odjizdime presne v 9:00 smer Olomouc, kde nabirame dalsi 2 lidi. Dale trasa - VelMez, (ne ValMez), Ruzomberok, Levoca, Michalovce, hr. prechod Vysne Nemecke. Zde na Ukrajinske strane zacinajy bumazky. Vyplnujeme teda nejaky papir, nidko presne nevi co tam napsat, celnici drzkujou, ze je to spatne, skrtani, prepisovani. Setkavame se s obrouvskou svevoli a aroganci ukr. pohranicniku. Myslim, ze bychom mozna nemuseli cekat 2 hodiny, kdyby vedeni zajedu dali cca 10 dolaru upatek. Po dvaceti minutach dorazime na vagzal v Uzgorode. Je 23:30.
Odjezd je v pul druhe mistniho casu. Po dvaceti minutach jizdy vlakem zastavujeme na 3 hodinovou prestavku v Copu. Razime do gorodu, no vsude zavreno, ani poulicni osvetleni nesviti. Tma jak v pytli. Docela zirame. Nakonec jsme nasli nejakou zastrcenou hospodu, kupujeme piva, nektere pijeme tam. Ulehame, jsme docela utahani :) Vlak se celkem super, i tu funguje klimatizace, luzka jsou 4 po leve strane vlaku, 2 po prave. Ja spim vpravo dole. Za asi tri hodiny me budi starsi pani s dzurnym, ze spim na blbym miste, ze tam ma misto ona. Rozespaly, v trenkach stehuju 30kg batoh a ostatni veci, no snad jsem nic nezapomnel, nadavam na organizaci. Tak prijizdime kolem 20:00 az do Kijeva. Jinak Ukrajina je desna placka.

Sestup z Elbrusu.

Kdyz vylezete na kopec, musite se taky dostat dolu. Nekdy to byva dokonce narocnejsi faze, nez vystup. To za predpokladu, ze je treba kamenita cesta, nebo strma, nebo mate v prdeli kolena jako ja. Sestup do sedla byl jeste v klidu, s mackama na nohach, uz svitilo slunicko, z mlhy, ktera byla na vrcholu slezete asi 200 vyskovych metru. To uz bylo zase krasne, slunicko palilo "jak svina". Prakticky jsem ze sebe sundal vsechny ty tricka a sel jen v termotriku a goretexu. Ze sedla po traverzu, jdeme rychle, na to jak dlouho jsem sli na hore, musime byt dole za dve a pul hodiny! Jdu spolecne s Klimou. Na traverzu potkavame z nasi 40ti clenne skupiny skupinu 4 Slovaku, jak ja se nahoru drou na skialpech! Ja myslel, ze me omejou. Podle mych informaci tam nikdo z nich nedolezl. Bodejt by jo, kdyz do vas pali celou dobu slunicko z jedne strany a jeste jdete do krpalu s tezkejma lyzema na nohou :) To uz jsme na Pastuchovejma skalama, tam vidim zatacku, kde jsem hazel savli. Kontroluji jestli tam jeste je, nicmene pribyly tam jeste nejake dalsi :) Kolena zacina ji zpicvat pisnicku, kterou dobre znam...po nejake dobe uz me to fakt nebavi, zvlast kdyz vidim dolu, kam mame dojit. Vyndavam plastenku na batoh, sundavam macky z nohou, pripevnuji na bagl hulky, bagl na zada, cepin do ruky a sedam na plastenku. Par odstrceni....a tadaaaaaaa! AAAAA to je ficak, to je fofr, predjizidim ostatni, ktery jedou rovnou po goretexovyh kalhotech. Parada, usetrim spousty casu a sil. Obcas muzim dost brzdit, snih se mi tlaci mezi nohy a dela se mi tam velke snehova koule, ktera neprijemne tlaci na ty ostatni. Od predeslych jezcu uz jsou tam i vyjete drahy, proste skibob jak na olympiade, obcas musite i presedat na jinou kolej. Blizim se k prijutu, uz tam je i dosta kaluzi, snih mam snad vsude, bagl trochu mokry. No na misto dorazim v 13:40. Tak zacinam hledat stan. Lezu po skalach, brodit se po pas ve snehu me uz zacina tak torchu srat. Cestou potkavam nektere z nasich, kteri mi rikaji, ze jsme spatne, ze jsme o skaly vedle :) Maji vuborny orientacni smysl! No jen se smeju, a uklidnuju je, ze je vsechno cajk. Stale hledam stan, uz zacinam byt trochu nervozni a taky nejisty... Tak si sednu na skalu, shodim triko, opalovacka lepsi nez u more. no v 14:20 dorazi Klima a ukazuje mi muj stan, jsem od nej asi 20 metru. Honza (prezdivka Doktor) v nem spi, vsechno vybaleny. Chvili se ve trech dohadujem, jestli se rychle sbalime a zkusime stihnout lanovku v 16:00, ktera je posledni. Jinak bysme museli bivakovat tady na hore a to se nikomu nechce, zvlast kdyz se ma horsit pocasi a to dost razne. Vykopavam Doktora ze stanu, vsichni nadavame, jak je to na hovno a ze to nemuzem stihnout. Stres, nadavky, hledani veci, nakonec balim stan, beru ho jen do ruky, vyrazim. Doktor tam jeste chvili tancuje, za chvili me dobiha. Bezime dost mekkym snehem, obcas nejaka louze, cekam, kdy zahucim po pas do vody. Snih. Led. Voda. Do toho Stres. Zacinam byt uz unaveny a zacinam se NASIRAT. Pada mlha, skoro ztracime cestu. V mlze slysime nejake hlasy, jdeme za nimi. Ptame se odkud jdou. Super, nase trasa! Bylo neuveritelne, jak behem par minut spadla mlha, ze vidite na 10m. Jednou jsem i ztratil Doktora z dohledu. Bezime dal, furt snehem. Nadavam, jak je to v Rusku na hovno, jaky to jsou kokoti, ze posledni lanovka jede v 16:00, ze to neni normalni. Doktor radeji utika, kdyz mijime skupinku Rusu, divne se na nas koukaj. No uz jsme konecne u te male lanovky, u stanoviste horske sluzby. Hura! Pevna zem. Bezime po blative a kamenite ceste, no po par minutach zjistuju, ze je to horsi nez snih. Kolena vylozene prosi, at uz toho necham, obcas vystriknou slzy do oci. No bezim ale dal, ale to uz jsem vytocenej do bela. "Zasrany Rusaci! VSechno akorat rozkopat, nic nedodelat. Ani ty posrany cesty neudrzujou! Jeb tvoju mat! Jeb tvoju mat!" Doufam, ze me nikdo neslysi, ale je mi to uz jednou, Doktor uz utek. Stagnuju, zvolnuju. No nakonec dochazim na stanici Mir, Doktor na me hulaka, at bezim, ze lanvka uz tam je. Bezim! Zradce! Lanovka tam jeste neni, prijizdi. Ulevuje se mi, stejne lamentuju. Jeste koukame, neni tuu Klima s Borgym. Dobihaji asi 3 minuty po nas. Pro nas bylo jediny stesti, ze lanovka mela 10 minut zpozdeni, coz se normalne nestava. Lezem do lanovky, statsny jak blechy, zaciname i vtipkovat, pokukujem po rusandach, co jedou s nami. Prestupujeme do kabinkove lanovky, jedeme v ni sami ve ctyrech. No asi 100m pred koncem se zastavujeme. Asi nejaky vypadek, rikame si, vtipkujeme, jako ze jeste ze tu mame bomby a varice, teply pradlo. No po 40 minutach uz jsme trochu nejisti. Placatka koluje, uz si dava i Doktor. Po hodine volame Streldovi (pruvodce a dobry kamarad Osmana, ktery vlsatni kemp, o Osmanovi pozdeji) at to nejak poresi s Osmanem, at Osman nekam zavola. Uz si rikame, ze to asi ten typek dole na Lanovce zapichnul se sel domu, coz by nas tady v Rusku neprekvapilo. Volame Streldovi jeste jednou, rika jojojojo, nebujte se kuciii. Ze by uz nekde kalil?! No po hodne padesati minutach! Se rozjizdime. Kdyz vylezeme z lanovky, jdem do ty kukane s obsluhou a ptame se, co se stalo. No chlapek vysvetluje, ze prselo a ze tu elektriku nemaj do deste stavenou. No to je gol, kdo by cekal, ze v horach bude prset. Rikame mu, ze chceme tedy nejkaky dengy. No chlapek se jen smeje zlatymi zuby. Radsi jdem pryc. Do Kafe. Davame jidlo, piva, susenu rybicky a kalamary, trosku jsme tam babe zaprasili podlahu tim blatem z kalhot a bot, vypadame jak kdyby jsme vylezli s nejake diry. Jdem sehnat odvoz, ptame se tam nejakeho maldeho kluka, co tam sedi v Lade. No ten odbiha, za chvili sleza nejaky zednik z leseni a jdem k nam, smlouvame o cene, no vsechno cpem do Lady, je nuveritelne, co se tam vejde. No predni sklo ma tenhle radne na sracku. Jedem! No je videt, ze chlapek moc nerozlisuje mezi zednickou lzici a volantem...Konecne jsme v kempu. Sprcha, rozlozit stany, jdeme do kafe. Padaji piva, oslavuje se, kalime, proste parada, vsichni z nas maji prdel kvuli te lanovce, proste nadhera. Zakonecni vystupu jak ma byt. Nicmene poradna oslava probehla o par dni pozdeji, kdy jsme i tancili jak o zavod.

úterý 28. července 2009

Vystup ne Elbrus.


26.8. v devet rano odjizdime z kempu do vesnice Azau, odkud jezdi lanovka. Ta stoji 600 rub., vstup do narodniho parku (permit) stoji 1000 rub. Nejdrive se jede lanovkou do 2800 m n. m., kde se prestupuje na lanovku velkou, vlakovou, kam berou zhruba 18 lidi. Ta jezdi do do stanice Mir, ktera je ve vysce 3500 m n. m. Odtud pak bud muzete pesky, nebo lanovkou sedackovou!! jednomistnou do 3800. Nase skupinak sla pesky. Pocasi bylo super, az moc vedro. Narodni park - to se snad ani neda popsat, cesta byla vsude rozkopana, bordel, hluk. Primo nadhera, pesku jdeme az na Prijut11, kde uz je klid a snih. Na skalach stavime stany(ja spim s Honzou). Spime ve 4343 mnm. Jen aby neprisel vitr, protoze jsme postavili stan na miste, kam se sotva vejde a nesel tedy moc dobre vypnout a ukotvit. Je asi 17:00. Vsechno obleceni davame do spacaku, vcetne vody, termosky a fotoaparatu, protoze v noci bude asi kosa. Varime ze snehi, prevarujeme vodu, rychla vecere a hura do hajan. To uz je 19:15, chteli jsme jit spat v sest. Mame vyrazet ve 2:45, kdy mame sraz s Klimou a Borgym. Probouzime se ale uz ve 23:15, pak uz se tak nejak prevalujeme, spime na pul. Ve dve vstavame, blikame se. Ja: ctyri trika, flessku, gorac navrh. Dvoje ponozky, kalhoty, pres ne membranove kalhoty. Rukavice, cepice, maska. V batohu windstoperku, jeste jedy rikavice, stativ, fotoaparat, termoska, voda, atd. Ve stanu mame 4 stupne nad nulou, takze pohoda, venku muze byt tak minus deset. To proto, ze jsme v zavetri. Presne v dany cas nas  vyzvedavaji Borgy s Klimou. Stan nechavame postaveny, vyrazime. A hned ostrej kopec, jdeme tak, ze noha nohu mine, celovky sviti do tmy, je to parada, kdyz vidite ten retez celovek, jak sviti v dalce. Noc naprosto jasna, az vylezeme ze zavetri, bude tak minus 15, minus 18 stupnu celsia. Vystupujeme k Pastuchovym skalam, ty prechazime a jsme v 4800. Nastupujeme na traverz. Tesne pred traverzem hazim savli, dela se mi blbe od zaludku, hlave je ale v pohode, tak to asi vejskovka nebude, spis jsem neco spatneho snedl. Vyskove prevyseni 500m jdeme asi 2 hodiny. KDyz nastupuji na traverz, ktery bude kurva dkouhy, zacina vylezat slunicko. Chtel jsem vyndat stativ a fotit, ale protoze mi bylo blbe od zaludku, nemel jsem na to naladu a nefotim. Tohle zachranil Klima, ktery foti. Drsnym a psychicky ubijejicim traverzem jdeme az do sedla, kde se muzete rozhodnout, na ktery vrchol Elbrusu vylezete, zapadni je vyssi, vychodni ma hezci vyhled. Na traverzu za chuze parkrat skoro usinam, fouka vitr jako prase, citim, ze trochu omrzaji prsty na nohou a na rukou. Urcite den dva nebudu mit cit v prstech. Konecne jsem v sedle. To uz krasne sviti slunicko, ale ja jsem stale ve stiny vychodniho vrcholu. Prechazim sedlo, abych byl rychle na slunci. Shazuji bagl, leham na snih a vstrebavam teplo. Myslim, ze jsem zahledl na traverzu tak kilometr ode me Klimu, mavam na nej. Pozdeji se ukaze, ze to Klima nebyl. Asi na dvacet minut usinam. Po probuzeni je mi fajn. Rikam si, ze to asi Klima uz proficel kolem me, tak vyrazim. Pripravuji se na zaverecnych 600m prevyseni, ktery budou ale pekelny. Stoupani je asi pod uhlem 65 stupnu, misty mozna vice. Krizovat nelze, cesta je vyslapana a snih hluboky, to bych se vic nadrel. Jdu tempo 5 kroku, odpocinek, obcas se utrhnu a jdu kroku i 15! Pred sebou vidim zatacku, rikam si super, to uz jsem skoro nahore, to bude urcite rovinka a pak vrchol. Ha! Chyba lavky. Jeste vetsi krpal. Ma chut se na to vysrat, totalni psychickej natlak. Nakonec si reknu, vole, kdyz jsi dolezl az sem, koukej makat! Vylezu krpal, prede mnou krasna rovinka, na ktery je asi 3metrovy kopecek :) I na te rovince ma problemy jit, jsem celkem vycerpany. V 11:00 dosahuji vrcholu!!!!! Shazuji batohm sedam na nej, dycham jak za deset. Usinam asi na tri minuty. N vrcholu je as 15 lidi, ukrajinci a nejaci polaci. Cekam az se vyfoti, pak se vyfotim ja. Krasnej vyhled, krasny pocasi, nad horami plujou mraky. Nez se dostanu na radu, prijde mlha, zacina bejt kosa. Kurva prace, nic nevyfotim. Tak mam aspon vrcholovku v mlze. Sestupuju dolu, na konci rovinky potkavam Klimu! Teprve jde nahoru. Tim se vysvetlilo to, ze jsem maval na uplne nekoho jineho. Prekeceva me, abych sel s nim, ze musime dat fotku v trickach, ktere pro nas udelala jeho slecna Stepanka (diky Stepo). V mlze, vetru a zime jdu znovu ne vrchol. Nadavam, kleju, ale jdu. Vysledek vidite na fotce. O sestupu a navratu do kempu napisu priste, snad zminim jen to, ze jsem viseli my ctyri 1 hodinu 50 minut v lanovce. Asi robtonik zastavil masinu a sel domu :)

Eto nasa grupa.


Tohle jsme my, skupinak ze 40 lidi, s kterou se nejvice pohybujeme.

Jak to tu chodi

Zdravim, tak jsme se konecne dostali na inet. Jak to tu zhruba chodi:

Ceny jsou podobne jako u nas, litr benzinu tu ale stoji asi 12 korun na nase. Spousta ziguliku, skoro vsichni maji rozbite predni sklo, zrejme dusledek krav a dobytka, pohybujicich se po silnici. Skoro kazda zenska nad 35 let tu ma zlaty zuby, jsou zde ke shlednuti opravdu drahe usmevy.  Zensky tu jsou pekny, ale k cizincum se chovaji dost odmerene, ani se neusmejou. Pivo stoji 40-70 rublu, podle toho jake si date. Pod Elbrusem koupite i Kozla. Jidlo - vesnice kolem Elbrusu hlavne sasliky, z baraniny, hovezi moc nee. Co se tyce dopravy, muzete jezdit bud marsutkou, nebo taxikem. Taxi na 10 Km stoji 150 rub, takze levnejsi nez u nas. Samozrejme s kazdym musite smlouvat, protoze vas chteji natahnout. Zvlaste turisty. V hospodach maji mistni prednost a to i co se tyce velikosti porci. Dneska jsme si s Klimou objednali Guljas! v domeni, ze bude jako u nas. Pekny prd, par kousku mas, k tomu garnie - makarony, porce pro mimino. V kazdem, ale opravud kazdem jidle je kopr. Peklo, protoze ten prebije vsechny chute a navic je dost aromaticky. Uz nam trochu leze krkem. V hospode nekoupite panaka tvrdeho alkoholu. Musite koupit celou flasku a k tomu prislusny pocet stakanu. Flaska vodky stoji do 70 do nevim kolik, kupovali jsme za 150 rub mistni vyhlasenou. Jinak v Rusku palti jedno: na nic se nemuzete spolehnout a co platilo vcera, zitra uz platit nemusi. Muzete tu mit na cokoliv si v podstate vzpomenete, ale za dengy. Kdyz mate dengy, jste celkem v pohode. Na vsechno tu maji spousty casu, teda kdyz neco chcete. Byli jsme se podivat v hrackarne a je tu vetsi vyber nez u nas! Je toho hodne, co y se dalo napsat. Proste Rusko. Vedle chatrce stoji budava, ktera se podoba hradu. Myslim, ze zemi neomezenych moznosti neni USA, Ale Russia. 

čtvrtek 16. července 2009

Výprava na Kavkaz - Elbrus

Vážení přátelé,
dnešním dnem nám začíná výprava na Kavkaz, který se nachazí na Rusko - Gruzínských hranicích. Budeme vám se psát, průběh výpravy, samozřejmě pokud to bude možné a budeme mít přístup k tomu interfernetu. Držte palce ať máme dobré počasí a ať se nikomu nic nestane.